Jdi na obsah Jdi na menu
 


Změny v mládežnickém fotbale pro výchovu lepších hráčů

8. 4. 2014
Změny v mládežnickém fotbale pro výchovu lepších hráčů
Když se díváte na fotbal v televizi, také si někdy říkáte, proč ti naši hráči ho hrají takový kostrbatější? Proč řeší situace sice jednoduše, ale často neúčelně až nesmyslně, nebo bojácně, alibisticky, zatímco ti zahraniční hoši poskytují divákům zábavu provokující k potlesku? Ano, nemůžeme s našimi fotbalisty porovnávat absolutní špičku představovanou nejlepšími týmy v Lize mistrů. Ale ty otázky nás napadají i při sledování běžných ligových utkání. Jsou příčinou jen vyspělejší ekonomiky bohatších států? Nebo snad národní vlastnosti? Nějakým dílem snad k rozluštění záhady přispívají. Jenže základ sportovní výkonnosti se vždy a všude rodí z tréninku a z utkání.
Dnešní článek se poněkud vymyká zaběhnutým zvykům této rubriky. Nebude řeč o tom, jakými metodami se ve FŠ snažíme vést vaše děti a proč právě tak postupujeme – viz minulé články. Důvod je jednoduchý. Důvod je totiž mimořádný.
Po dlouhých letech vychvalování či alespoň „pozitivní tolerance“ systému výchovy mladých fotbalistů v České republice nastal zlom. Až dosud jsme si i ve Fotbalové škole někdy připadali jako pověstný Don Quichot de la Mancha, když jsme bojovali proti větrným mlýnům českomoravských tradic tlačících na výsledky v soutěžích jako na hlavní měřítko úspěšnosti dětských hráčů, jejich trenérů, rodičů, fotbalových klubů a celých tréninkových koncepcí.
S nástupem nového vedení Českomoravského fotbalového svazu (ČMFS) a souhrou dalších okolností, např. výsledkové krize reprezentačního mužstva a výsledkového úpadku našich klubů v evropských pohárech, padl obraz zdánlivě vzorového systému výchovy fotbalistů a stal se objektem široké a velmi potřebné diskuze jak po linii svazové, tak spontánní ve veřejném, zejména internetovém prostoru, např. www.fotbal-trenink.cz. Měl a má totiž zásadní vadu – přes mnohá dílčí vylepšování dlouhodobě, po desítky let neprodukuje individuálně kvalitní hráče srovnatelné s vyspělým fotbalovým světem. Výjimky v tomto případě pouze potvrzují pravidlo. To není náhoda ani vina nějakého jednotlivce nebo jednotlivého opatření. Chyba je v nastavení systému samotného.
Příprava nových fotbalistů za našimi hranicemi totiž už léta probíhá podle jiných zásad a s jiným úsilím než dosud u nás. Prioritou, po které je poptávka, není, kolik toho kdy vyhráli, ale co se z fotbalu naučili a jaký fotbal hrají.
Nepřehlédnutelnou roli v nastartování hlubokých změn sehrálo také prezidium Unie českých fotbalových trenérů, jehož členy jsou i představitelé SK FŠ Aleš Křeček a Luděk Procházka. Jako první už na jaře 2009 zpracovalo a na svazovém webu zveřejnilo materiál „Efektivita systému mládežnického fotbalu v ČR a její perspektivy – co ponechat, co změnit?“
(http://nv.fotbal.cz/scripts/detail.php?id=51955&tmplid=2141), ve kterém popsalo stav a navrhlo žádoucí opatření. Materiál začala rozpracovávat nová komise mládeže, nový šéf oddělení vzdělávání trenérů i nový technický ředitel ČMFS.
O jaké změny jde a jak se dotýkají rodičů hráčů?
Nejvíc ze všeho jde o úhel pohledu na dětský a mládežnický fotbal. O změnu jeho vnímání a vidění. O ustoupení ambicí dospělých ambicím dětí. O pochopení, co je v něm nejdůležitější:
prožitky dětí jsou důležitější než prožitky dospělých okolo nich (rodiče, trenéři apod.) – nikdy se nestyďte za to, že vaši kluci prohráli, pokud se snažili.
Učení se fotbalu se nemůže podřizovat učení se vyhrávat – buď společně, nebo nejdříve první (zhruba přípravka, mladší žáci), potom druhé (od starších žáků výše) soutěžení (utkání) nestojí nad tréninky, ale naopak organizace soutěží se podřizuje věkovým zvláštnostem dětí a potřebě učení se fotbalu soutěžení dětí se nesmí změnit v soutěžení dospělých skrze děti.
Výše citovaný materiál trenérské unie vymezil 5 oblastí, které je potřebné změnit prakticky současně a závisle na sobě.
Řízení mládežnického fotbalu
Klíčová oblast se týká úrovně centrální i krajové a také klubové. Pro zaměření našeho článku nezáživné téma, proto zájemce o něj odkazujeme na unijní materiál. Jen poznámka na okraj – zásadními body zde jsou tlak na kvalitu přípravy hráčů a její kontrola a kontrola toku peněz mezi svazem a dotovanými fotbalovými kluby. Kdo se aspoň trochu vyzná ve sporech FŠ a HFK, ví, že právě v této oblasti panuje dosud neslučitelná rozdílnost názorů.
Věková skupina dětí do 12 let, tréninkový proces i soutěžení
Jde o oblast, v níž se rozhoduje o budoucím možném fotbalovém umění hráče (neplést s jeho hráčskou kariérou; o té se rozhoduje i později). Nás se bytostně dotýká a můžeme říci, FŠ v duchu teprve chystaných opatření dávno, od svého založení pracuje. I my máme ovšem co zlepšovat.

Zvláštnosti amatérského mládežnického fotbalu a mládežnického fotbalu cíleně směřujícího k výchově profesionálních hráčů. Obě tyto „nohy fotbalu“ spolu úzce souvisí a obě by měly mít takovou podporu, aby fotbal na jednu z nich nekulhal. Podpora ovšem musí mít jiné podoby, protože i potřeby obou jsou značně rozdílné, v jedné převažuje motiv zábavy („kroužky fotbalu“, volnější režim), v druhé výkonnosti, ctižádosti někam to dotáhnout. V malém to zažíváme i ve FŠ jak při srovnání družstev, tak jednotlivců uvnitř toho kterého družstva. Nebezpečí reformy mládežnického fotbalu spočívá mimo jiné v tom, aby se příliš výhod neučinilo pro výkonnostní větev na úkor amatérské, zejména při změnách soutěží (zachovat nějakou reálnou možnost i pro menší klub zúčastnit se soutěže střediskových klubů na základě své sportovní výkonnosti) a v přestupním řádu (výše takzvaného výchovného).
Dotovaný systém sportovních středisek při fotbalových klubech
Zpřísní se pravidla pro poskytování svazových (státních) dotací klubům se sportovními třídami (žáci) a sportovními centry (dorost) včetně kontroly využití darovaných finančních prostředků. FŠ této výhody zatím nemůže využívat, ovšem po rozšíření družstev na celou žákovskou, respektive dorosteneckou kategorii by – při splnění ostatních kritérií – mohla. Nová kritéria jsou dosud předmětem diskuze.
Organizace mistrovských soutěží
Základním cílem reformy v této oblasti je organizovat mistrovské soutěže tak, aby trenéři, kteří chtějí hráče fotbalu učit, mohli v tomto záměru pokračovat i v utkáních a nemuseli ustupovat povinnosti získat body. Konkrétně to znamená
a) silně omezit sestupy a postupy, tím snížit tlak na výsledky, tím zklidnit atmosféru na hřištích i v hledištích (naši poučení rodiče už znají, že rodiče fandí, ale nekoučují, o hrubších projevech vůči soupeřům nebo rozhodčím ani nemluvě)
b) v přípravce a v mladších žácích více přizpůsobit rozměry hřiště, branek, míče a počty hráčů
věkovým zvláštnostem dětí čili je zmenšit – více k tomu na
http://nv.fotbal.cz/scripts/detail.php?id=64439&tmplid=1369. Tento směr už zahájil v minulém soutěžním roce soutěží mladších přípravek v okresech 4+1 (čtyři hráči a brankář). Nyní by starší přípravky měly hrát 5+1 a mladší žáci 7+1.
Výkonný výbor ČMFS 27. dubna již schválil změny v mistrovských soutěžích žáků (od r. 11/12) a doporučil změny v přípravkách od r. 10/11 – viz
http://nv.fotbal.cz/scripts/detail.php?id=67991&tmplid=1703. U přípravek čekáme na konečné rozhodnutí kraje. V některých krajích také již ke spokojenosti všech vyzkoušeli tak zvaný střídavý start, kdy hráč může hrát jak vyšší soutěž za nový klub, tak nižší soutěž za svůj mateřský klub.

 

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA