03 Turnaj Ostrava 27.8.2011
Třetí turnaj sezóny 2011/2012
Rád bych, než začnu cokoliv o turnaji psát, poděkoval rodičům za skvělé připravení a zajištění chodu turnaje. Je pravda, že již s pořádáním turnajů máme své zkušenosti, ale tento byl prozatím největší, který jsme kdy dělali. Navíc jsme museli kvůli špatné organizaci na městském stadionu v průběhu dne postavit čtyři hřiště na hlavním hřišti, potom na umělce a pak zase zpátky na hlavním. Vše jste zvládli perfektně, vše klapalo a díky Vám, bude tento turnaj u zúčastněných mužstev hodnocen, jako jeden z nejlepších, na kterém měli možnost startovat.
DĚKUJI ZA VÁŠ ZODPOVĚDNÝ PŘÍSTUP – BYLI JSTE OPRAVDU SKVĚLÍ
Hned za chválou rodičů, se patří pochválit všechny kluky zúčastněných mužstev. S obdivem jsme sledovali jejich souboje v tak úmorném vedru, které panovalo na Vítkovickém stadiónu. Mnohé zápasy byly opravdu ve vysokém tempu a snesly i velmi kritické pohledy na kopanou jako takovou.
A jak jsme si vedli my? Mám-li porovnat hru našich „A“ a „B“ mužstev je to jako srovnávat den a noc, což nejde. Bohužel rozdíl ve výkonu obou mužstev takový byl.
sestava "A" mužstva:
Vlosinský, Dokoupil, Martaus, Marek, Hon, Harušťák, Barkov, Štulík, Hanzlík, Trenér Luděk Hanzlík
„A“ mužstvo bylo složeno vyloženě k tomu, aby „šlo“ po prvním místě a chybělo opravdu málo a na té bedně nejvýše stáli. Finálový zápas rozhodovaly penalty a v nich byli přesnější střelci Bohemians Praha 1905. Co jsem na hře našich obdivoval, bylo množství nahrávek, nabízení se, obrovská bojovnost, pohyb po celém hřišti a snaha pomoci či zastoupit spoluhráče. Řekl bych, že na cestu za vysněným cílem se vydali jako tým a i když také měli v týmu hráče kterým se nedařilo a s týmem se jen vezli, dokázali mu pomoci či jej zastoupit a proto také za svou fotbalovost byli po zásluze odměněni medailí.
NEJUŽITEČNĚJŠÍ HRÁČ MUŽSTVA: Jan Dokoupil
Nejlepší střelec turnaje: Timofej Barkov
Nejlepší hráč turnaje: Jaroslav Harušťák
sestava "B" mužstva
Januš, Skřička, Bůžek, Vašica, Gula, Galač, Palička, Mikoláš, Zaremba Beitel, Siekel trenér: Luděk Odstrčilík
Konstelace složení „B“ mužstva byla sestavena z kluků, kteří také mají něco odkopáno za „ačko“ přesto jejich přístup ke hře byl hodně jiný, špatné plnění úkolů, chabá bojovnost, alibizmus v osobních soubojích, nulová spolupráce. Chyběla, taková ta kamarádská radost si nahrát. Možná to bylo i tím, že v tomto složení, zas tolik kamarádů nebylo. Oni vlastně dokázali udělat individuální sport i z nejkolektivnější hry na světě. Vždyť třeba dvě po sobě jdoucí vědomé přihrávky, v jejich provedení rodiče cenili potleskem, ale za tohle jsme našim klukům přece tleskali už před dvěma roky.
Obrana – hrála pod neustálým tlakem a proti přesila špatně bránila své prostory, neobsazovala hráče, a pokud se dostala k míči místo založení protiútoku pouze odkopli míč aby si odpočinuli a měli splněno.
Záloha – tvůrci hry – ne takový zde nikdo nebyl
Útok – tak tohle byla přímo tragédie. Žádná střelba, žádná nahrávka žádné nabídnutí se, neustále schovaní za protihráčem a po ztrátě míče okamžitě diváci.
Trochu jsem měl obavy, co to udělá s psychikou kluků, když skoro od každého soupeře dostali deset gólů, ale pak jsem zjistil, že nic. Vždyť mnozí ani nevěděli, s kým právě hráli, ani kolik to přesně skončilo! I to je důkaz o přístupu a zájmu o kopanou. Takže to, že skončili daleko poslední je ani moc netrápí a zítra na koupališti to už ani nebudou vědět.
Proč to tak je? Vždyť trénují všichni stejně a skoro všichni stejně dlouho. Napadá mě, že to bude přístupem k tréninku, ochotě se zlepšovat a vnímání kopané jako takové. A tohle je přímo spojené s věčně omílanou disciplínou. Disciplína je prostě sportovní základ a tak to bylo, je a bude!
NEJUŽITEČNĚJŠÍ HRÁČ MUŽSTVA: Patrik Skříčka