V neděli 12.2.2012 jsme byli na turnaji v městské hale Dubina byť domácí, ale přece jen hosté. To proto, že tento turnaj jsme si nepřipravovali sami, ale organizátorem bylo o.s. FC Vítkovice 1919. A protože využití této haly je opravdu veliké, uspořádali zde součastně dva turnaje. Jeden pro ročník 2004 a druhý pro ročník 2002.
Turnaj byl v podstatě hodně podobný těm našim, protože se na něm podílel jako obvykle Roman + stálí pomocníci z našich řad, přesto tam byla situace, kterou okomentovat prostě musím. Vedení si pozvalo na zahájení a ukončení „profesionálního spíkra“. Jak se jmenoval a z kterého rádia byl, to už jsem naštěstí zapomněl, ale jak svou práci „odfláknul“ si pamatuji moc dobře. Pokud tohle bylo z jeho strany profesionální vystoupení, měl by zavolat našemu Daliborovi Leošovi Paličkovi a s hlubokou pokorou jej požádat o pár lekcí, protože na něj „amatéra“ prostě neměl. A tak mi z toho vychází dva vzkazy
První je pro vedení: Někdy méně je prostě více.
Druhý pro Leoše: jsi borec, s jakým přehledem jsi tohle ustál, fakt jsi mnohem lepší a tvoje ukončení turnaje je vždy ta třešnička na dortu.
sestava: Vlosinský, Januš, Harušťák, Barkov, Gaži, Valoch, Dokoupil, Marek, Štulík, Martaus, Hon
trenéři: Harušťák, Odstrčilík, Hanzlík
Náš turnaj byl papírově skvěle obsazen a všichni jsme se těšili (báli) jak dopadne konfrontace s těmi nejlepšími z nejlepších. Vždyť, co přihlášené mužstvo, to v ročníku 2002 fotbalový pojem. Jak veliký význam pro nás měl tento turnaj, nám ukázali i trenéři a mužstvo povolalo k mimořádným tréninkům.
Sled našich zápasů začal soubojem s jedinou a pravou Bohemians Praha 1905. Byť jsme vedli 1:0, konečný výsledek vyzněl v náš neprospěch 1 : 4. Bohemka hrála dobře a my jsme ji to ještě usnadnili zápasem bez přihrávky.
Druhý zápas to měl být opravdový test kvality FC Zbrojovka Brno, ale s ohledem na to, co jsem psal výše, se zápas změnil v naši exhibici a vítězství 6:3. Takto jsme chtěli hrát po celý turnaj.
Třetí zápas nám postavila do cesty MŠK Žilinu. Kousala, bojovala, výsledek byl dlouho na vážkách, ale na konci svítil výsledek 3:2 pro naše barvy. Hodně důležité vítězství.
Čtvrtý zápas s SK Slávia Praha to byl zápas, který jsme měli s přehledem vyhrát, ale … Měli a nevyhráli. Dá se u tak mladých hráčů říci, že soupeře podcenili? Ne, prostě neplnili pokyny trenéra a prohráli 3 : 1
Pátý zápas základní skupiny měl určit, jak budeme tento turnaj hodnotit. Úspěch/neúspěch, jak tenká je hranice mezi těmito slovy že? Navíc na druhou polovinu hrací plochy se pro tuto tenkou linii postavila AC Sparta Praha. V naší kabině bylo zřejmě velké „mytí hlav“, protože to, co jsme se Spartou na hřišti provedli, to jejich trenér neví ještě dnes. Výhra 4:0 a jak by řekl Ruda z Ostravy, tohle bylo vysílání v HD rozlišení.
Odehrané zápasy nás řadili do horní poloviny tabulky, ale jistota finále to nebyla. K tomu nám pomohla Zbrojovka tím, že porazila Slávii 2:1. V opačném případě, při rovnosti bodů by šla do finále Slávie, která nás porazila. Heuréka, už víme, že dnes to bude jedině a pouze úspěch – velký nebo největší.
Finále a zase Bohemians Praha 1905. Jenže tentokrát úplně jiný zápas byť se stejným koncem jako ten první. Tohle nebyla žádná fotbalová krása, ale boj o každý centimetr hrací plochy, boj o každý míč, boj chlapa na chlapa. Všem bylo jasné, že tohle bude o jedné střele, nebo až na penalty. Bohužel pro nás, ta střela vyšla z kopačky hráče Bohemky. A mám-li být objektivní, Bohemka vyhrála právem. To ale neznamená, že by naši hráči museli opouštět hrací plochu se sklopenými hlavami, naopak můžou být hrdi na svůj výkon a hala jim tleskala stejně jako vítězům. Myslím, že klukům pochvala patří právem, i když ne všechny zápasy odehráli ve svých možnostech, přesto v důležitých fázích turnaje ukázali, že jsou bojovníci a především tým.
ZÁKLADNÍ TABULKA
NÁSTAVBOVÁ ČÁST
NEUŽITEČNĚJŠÍ HRÁČ MUŽSTVA
Erik Martaus
NEJLEPŠÍ TECHNIK
Jaroslav Harušťák
A když už jsem na vlně radosti, tak přidám informaci. Na turnaj se přišel podívat Marek Jankulovský a všem ukázal, že i tak slavný a úspěšný fotbalista jako on, může zůstat obyčejným, skromným klukem. Veškerý svůj čas na turnaji věnoval mladým, začínajícím fotbalistům, neodmítl jedinou žádost o podpis, o společné focení (a že jich za tu dobu absolvoval), a pořád s úsměvem a neskrývanou radostí. Tohle není žádný „mistr světa“, ale Pan fotbalista.
A zpráva nejradostnější. Hlavně nás příznivce ročníku 2002 radostně naladil ještě jeden fotbalista. Osobně se na nás totiž přišel podívat náš hráč na dlouhodobé marodce MARTIN GULA. Tohle je opravdu skvělá zpráva a my Martinovi držíme palečky, aby se do takové haly nechodil pouze podívat, ale už zase sportovat. Věřím, že vše má svůj čas, a on to dokáže.
Na úplný závěr bych chtěl poděkovat slečnám mažoretkám, které opravdu rostou do svého názvu - POUPATA. Jsou sice pravidelnou součástí našich turnajů, ale vždy nás dokážou mile překvapit nejen novým úborem, ale také novou sestavou ale především vždy perfektně odvedeným výkonem.
Společná fotografie ročníků 2004 a 2002
Co o turnaji napsali soupeři