24 Hranice 10.3.2012
Přihlásit se na turnaj do Hranic, to vždy znamená přihlásit se na skvěle zorganizovaný turnaj. Říká se, že jej dělá parta fotbalových nadšenců a pokud tomu tak opravdu je, musím před nimi smeknout, protože zajistili opravdu vše k plné spokojenosti nejen hráčů, ale také diváků, kteří jim na oplátku za jejich „servis“ vytvořili bouřlivou fotbalovou kulisu v hledišti. Taky máte pořád v uších ten zvučný hlas který roztřásl tribunu svým ef-ce-be? (škoda, že je u konkurence co?)Na turnaj v Brně bylo nominováno osm hráčů a nakonec se turnaj dohrával v šesti. Dnes jsme měli hráčů do pole devět. Rozhodli jsme, že každý hráč jeden zápas bude stát, ale v kabině jsme toho využili jako motivačního prvku a klukům řekli, že kdo nebude na hřišti bojovat, bude nahrazen. Že to fungovalo, jasně dokázal v prvním zápase Galač, kterého jsem viděl bojovat tak, jako snad ještě nikdy.
sestava: Januš, Zaremba, Bůžek, Beitel, Zdobnický, Hon, Harušťák, Marek, Pulchart, Galač trenéři: Pavel Keprt, Lumír Bůžek
Proti Frýdku jsme šli do vedení, ale zápas jsme neudrželi a prohráli 2:1 zcela zbytečně.
Druhý zápas s Baníkem, opět jsme šli velmi rychle do vedení a to dokonce na stav 3:1 a vše vypadalo, že si v klidu dojdeme pro vítězství. Jenže stačila individuální chyba, která soupeře nastartovala k velikému ataku. Soupeř nejenže srovnal, ale svou touhu po našem skalpu, dokonal skvěle zakončeným rohem dvě vteřiny před koncem.
Třetí zápas na nás čekal soupeř z Brna Židenic, který deklasoval Baník i Zlaté Moravce shodně1:5. Tady jsme opravdu zabojovali a svou herní převahu přetavili v konečných 3:2 pro naše barvy. Náš nejlepší zápas na turnaji.
Na čtvrtý zápas k povinnému vítězství jsme nastoupili proti Zlatým Moravcům a potvrdili roli favorita 5:1
Podobně tomu bylo i proti domácím Hranicím zeleným, kteří byli na turnaji pro získávání zkušeností a stav 5:0 to pouze potvrdil.
Teskoma Zlín to mohl být soupeř, který by nám mohl učinit problém, ale tohle byly pouze předzápasové úvahy, neboť v samotném zápase jsme nenechali na pochybách nikoho a stav 3:1 nám dal zapravdu.
Sedmý zápas to byl již opravdový boj o některou z medailí. Bohužel první tutovku jsme nedali, pak další a naopak jsme třikrát inkasovali. Škoda, připočtu-li k tomu, že Baník prohrál ve svém posledním zápase se Zlínem (připravil se o první místo v turnaji), mohli jsme brát druhé místo!! Zklamání z tohoto zápasu mám ale z jiného důvodu. Někteří kluci si moc rychle našli viníka naší prohry – rozhodčího!! Nevím, kde se to v jejich hlavách objevuje, či kde tohle slyší (a není to poprvé) a tak doufám že „bouřka“, která následovala v kabině na toto téma, jim aspoň na nějakou dobu z hlavy tyhle myšlenky vyžene.
Poslední zápas s Přerovem 3:1 jsme jen potvrdili konečné čtvrté místo na turnaji.
Jak tedy hodnotit turnaj?
1)Pokud se budu zpětně dívat na naše vystoupení pouze z pozice umístění, pak musím označit zbytečnou prohru s Baníkem jako klíčovou pro medailové umístění.
2)Pokud se budu na naše vystoupení dívat z pohledu herního, tak jsme předvedli klasiku s ONE MAN SHOW Jardy Haru . Ve hře převládaly spíše bojovné prvky a hra převážně na náhodu. Ale měli jsme i světlejší záblesky a to v podání kombinační hry, kterou jsme se MĚLI „normálně“prezentovat po celý turnaj. Celkově naše vystoupení, bych však hodnotil pozitivně.
3)Pokud se budu na naše vystoupení dívat z pohledu brankáře, je jasné, že někde děláme chybu. Dominik se v chytání opravdu hodně zlepšil, Vlosa je v bráně vynikající ale ta rozehrávka? Tiše závidíme jiným klubům, jak jim jejich brankář pomáhá právě rozehrávkou. Myslím, že chyba je u nás, v jiných klubech hru s brankařem zřejmě trénují cíleně, my je postavíme jen do brány a to i v době kdy trénujeme narážečku a v bráně vlastně může viset ručník. A podle toho, co jsem slyšel, na brankářském tréninku je učí chytat a rozehrávka je tabu, tak kde se to mají naučit?
TABULKA
NEJLEPŠÍ HRÁČ TURNAJE
Jaroslav HARUŠŤÁK
Něco ze zákulisí:Jelikož jsem měl možnost tentokrát vše pozorovat z té trenérské strany, dovolím si zatnout do „vlastních“ řad.
Zaveďme do praxe, že ve chvíli, kdy předáme dítě trenérovi, se staneme pouhým divákem. Útroby stadionu jsou pouze pro hráče a přítomnost nás rodičů je tam zbytečná a hráče pouze rozptyluje (myslím, že zbytečný včerejší „problém“ by tak ani nenastal).
Zbavme se i „dobrých“ rad z tribuny, které jsou mnohdy úplně jiné než požadavek trenéra. Vlastním klukům jen uděláme v hlavě zmatek
I náš přístup by měl odlišit fotbalový kroužek od fotbalového oddílu.
odkaz na fotoarchív, který pro Vás nafotil Jan Beitel