10 Turnaj domácí Vítkovice cup 2013
Jak je vidět v přípravě domácího turnaje se díky organizátorům našla další možnost využití haly na Dubině. Dopoledne turnaj „2003“ a odpoledne turnaj náš „2002“. Pozvánku na náš turnaj dostalo celkem deset mužstev a celý turnaj se dokázal zvládnout za šest hodin, což svědčí o velmi dobré organizaci turnaje, a nebojím napsat, hodně dobré organizaci turnaje.
Jako domácí tým jsme pochopitelně nasadili dvě mužstva, která trenéři rozdělili podle předem jasného klíče, jedno mužstvo s cílem urvat co nejlesklejší medaili, druhé nabrat zkušenosti. Jestli to je správně nebo ne, nevím. Ne každému se to musí líbit, ale dělají to tak prakticky všechny domácí mužstva, kam jedeme na turnaj a tak proč, bychom měli být právě my jiní a nechávat všechny krásné trofeje soupeřům.
Sestava FC Vítkovice 1919 „B“ :Januš, Adamčík, Skřička, Gula, Pulchart, Odstrčilík, Hlaváč, Mikoláš, Lazar, Sedlák
Jak zhodnotit výkon mužstva? Tohle je dnes zapekletitá otázka. Snaživost tam jistě byla, do určité fáze hry i bojovnost i známky toho, že kluci dnes opravdu chtěli nějaký ten bod urvat, bohužel nebylo jim souzeno. Ale díky přístupu se i na poslední místo dívá člověk jinak. Hodně se mi líbil Patrik Skřička který se na hřišti prezentoval převyšujícím výkonem nad ostatními, ale je to bráno jako jeho standardní výkon – tohle se od něj prostě očekává běžně. To takový Láďa Sedlák, dnes dal něco mnohem navíc nad svůj standart a hle – vyneslo mu to sošku nej hráče svého mužstva - není tohle ta nejlepší motivace pro ostatní, že i oni můžou, kdyby chtěli?
Sestava FC Vítkovice 1919 „A“:Vlosinský, Marek, Palička, Martaus, Dokoupil, Bůžek, Galač, Kostelanský, Zaremba, Zdobnický,
Na turnaj jsem dorazil až na zápas s Krnovem a málem mě omývali. Prohra 3:7. Kvůli tomu jsem končil v práci dříve a pospíchal na Dubinu? Pak přišel zápas s Baníkem a začátek zase volal po ručníku, ale pak se to zlomilo a ti pacholci v modrobílých dresech předvedli výkon, na který jsme se rádi dívali vloni či předloni. S Frýdkem ta vítězná vlna pokračovala, dokonce byla vidět i kombinace pěti po sobě jdoucích vědomých nahrávek. Co se děje? Vrátili se do mužstva Timi, Haru a Valoch (jejich rodiče jsem na turnaji viděl) a s nimi staré dobré časy? Kdepak, na hřišti se prostě začalo makat a výsledek? Krásný zápas s Hlučínem o postup do finále. Byl to sice nakonec smolný zápas, ale po zápase kluci mohli z hřiště odcházet s hlavami hodně zvednutými. Nedali svou kůži zadarmo a i takový suverén turnaje, jakým byl právě Hlučín, se o výsledek hodně bál.
Šimon Palička po právu vyhlášen nejlepším obráncem turnaje. Dnes „odjezdil“ nejen svůj prostor, ale také mnohokrát zaskakoval za Erika, který neměl svůj den. No Šimi v útoku si už asi jen tak nezahraješ!! Hodně se mi líbil také Honza Dokoupil v útoku, když jej tam tréňa na chvíli strčil. Nebojí se jít na bránu, vystřelit, ale také zajet třeba až před vlastního gólmana, fakt dobrá prostorová práce a kdo ví jestli v budoucnu …
A překvapením turnaje se pro mě stal dnes nej hráč svého mužstva – Štěpán Zdobnický. Copak asi doma dostává k večeři, nebo na jaké filmy kouká? Ty bláho, Zdobňa brání!!! Zdoňa chodí do osobních soubojů!!! Že by ho maminka mazala proti bolístkám opodeldokem? Ale ne, prostě zjistil, že fotbalový souboj bolí pouze toho, kdo do souboje jde předem prohrát. Dnes velmi dobrá práce Štěpi, jen tak dál.
Co napsat na závěr? Třeba to, že jsem zjistil, že je mnoho čtenářů, kteří čekají na tyto řádky, a nejen z řad našich rodičů a tak vzkaz nejen pro ně, ale hlavně pro naše hráče - byl to hodně dobrý a poctivý fotbal a já po dlouhé době odjížděl z turnaje spokojený a namlsaný na příště - děkuji.